Jak to vlastně je?

Oslovil mě jeden člověk, kterého zběžně od vidění znám, a ptal se mě, jestli důvěřuji panu Kokešovi. Že se po městě sice povídá, že je mým chráněncem, ale že on si myslí, že to taky může být úplně jinak. Chvíli jsme o tom diskutovali, on nepřesvědčil mne, já nepřesvědčil jeho. Rozešli jsme se s tím, že to sepíše a pošle mi to. Následně jsem obdržel níže uvedený text a k tomu přání, že by dotyčný svůj názor chtěl někde publikovat. Protože se toto rozhodně nehodí na web města, nabídl jsem mu zveřejnění na našich stránkách, přestože je to trochu o něčem jiném. Ale budiž. Za město Lanškroun jsem převzal cenu za otevřenost a informovanost, tak nechť si občané počtou.

Text ponechávám bez komentáře, jen si dovolím dvě poznámky:

• Pan Ing. Oldřich Brýdl, č. 15 na naší kandidátce, nemá kromě shodného příjmení vůbec nic společného s panem Hynkem Brýdlem
• S panem MgA. Přemyslem Kokešem jsem se už před časem dohodl, že letos ukončí své oficiální působení na městském úřadě coby městský architekt

A nyní zmíněný text:

Jak to vlastně je?

Už dlouho sleduji počínání sdružení MůjLanškroun, především Hynka Brýdla, a ačkoliv se mi zpočátku zamlouvali, dnes nemám jistotu, kam je zařadit. Většina proklamací nemá vnitřní souvislost a působí spíše jako populistické točení kormidla podle toho, kam se názor obyvatel města posouvá. To je možné poznat na tom, jak se snaží vyhnout tématům, které by mohly být částí voličů negativně vnímány.

Ještě více překvapivé však je, že se příliš nevyjadřují k tématům politickým, ale svou kampaň zakládají vlastně na duelu s architektem. Až se mi začalo zdát podezřelé, jak moc jsou s architektem v časté při, jako by ani nic jiného neexistovalo. Kdyby to nebylo tak negativní, tak by se mohlo zdát, že se jedná o domluvenou propagační kampaň. Ale kdo koho vlastně propaguje? Ale třeba je pro Kokeše i negativní propagace zviditelněním. Když si toto téma studuji, zdá se, že je Brýdl architektem Kokešem posedlý.

Co když jsou spolu ale domluveni? Kokeš zpracovával Brýdlovi projekt na úpravu jeho penzionu Rubyk. Kokeš je také autorem řešení interiéru prodejny T-mobile, kterou vlastní Brýdl. Navíc Kokeš se údajně snažil koupit pro Brýdla dům pana Dománka, který těsně sousedí s penzionem Martina, protože tam chtěl Brýdl expandovat! Když se jim to nepovedlo, spolupracovali na vytvoření zákazu hracích automatů ve městě, kde Kokeš připravil mapu, podle které vzdálenosti od veřejných budov určovaly zrušené herny. Snad jen čirou náhodou sem připadl i objekt bývalé tiskárny, tedy druhé nejbližší nemovitosti vzdálené od penzionu Martina jen pár kroků. Bylo jasné, že majitel ve finančních problémech bude muset tento dům prodat a zde již opět čekal na svou příležitost Brýdl. Jak vidno, oba pánové spolu dokážou nejen vést spory, ale také velmi výhodně spolupracovat.

Stavby pana Kokeše jsou mi v podstatě lhostejné. Některým však ne. Tito lidé jsou drážděni stále novými studiemi, které následně může sdružení MůjLanškroun cupovat na kusy. Přitom Brýdl sedí v komisi pro přípravu investic, a zdi, které dnes kritizuje, sám schvaloval. Není tak Kokeš spíše jen pátou kolonou na městském úřadě, kde vytváří témata, na kterých se může Brýdl a Krajči vozit? Vždyť co jiného by nám dokázali oba pánové sdělit, kdyby neměli jako terč městského architekta, se kterým spojují i současnou politickou garnituru.

Ve vyjádření pro Listy Lanškrounska napsal Brýdl, že největším přínosem pro město je fakt, že Kokeš postavil Kociánku v Ústí nad Orlicí. Buďto tedy Brýdl (přes prokazatelně dobré ?obchodní? vztahy) skutečně trpí zarytým nepřátelstvím vůči Kokešovi, nebo je vše jinak a oba se vzájemně potřebují. K čemu potřebuje Brýdl Kokeše vím, protože především po jeho zádech se vyšplhal na oči veřejnosti. K čemu je ale Kokešovi Brýdl, je nepochopitelné, leda by byl Kokeš masochista libující si v negaci. Všechny výpady Brýdla a Krajčiho však nechává stále bez odezvy, takže mu tento stav patrně vyhovuje. Takže jak to vlastně je?