Od začátku letošního roku jsem již v důchodu. Díky různým aktivitám a koníčkům se ale rozhodně nenudím. Přitom však pozorně sleduji dění v našem městě. Přesto, že vidím mnoho pozitivního, nad řadou kroků současného vedení kroutím nevěřícně hlavou. Participativní rozpočet je pouze cukrátkem naservírovaným lanškrounskému občanovi, aby měl pocit spoluúčasti a zbytečně nestrkal nos do věcí zásadních. Poněkud zpackaný „kulturák“ je zářným příkladem nenaslouchání a nekomunikace s občany či potenciálními uživateli.

Nejsem rodilým Lanškrouňákem, nicméně jsem zde strávil převážnou většinu života a velmi mi leží na srdci další rozvoj města, společenský život v něm a spokojenost jeho občanů. A to je hlavní důvod, proč jsem se rozhodl spolu s partou stejně smýšlejících kolegů kandidovat ve volbách do zastupitelstva našeho města.